Sg » Historie » Verze 1
Jednatel J.H., 2019-01-27 19:03
1 | 1 | Jednatel J.H. | h1. Tenzometry (Strain gauge) |
---|---|---|---|
2 | |||
3 | h2. Teoretický základ problematiky tenzometrů |
||
4 | |||
5 | Tenzometry se využívají pro univerzální i přesná měření deformací, sil, tlaků i momentů působící na pevná tělesa. První tenzometr (anglicky Strain gage), lze říct převodník deformace (prodloužení, prohnutí) na změnu odporu, byl prakticky sestrojen v roce 1938 a od té doby se používá v mnoha oblastech průmyslu. Například je využívají stavbaři, architekti, projektanti, automobilový a strojírenský průmysl a také je najdete měření tlaků a sil v pneumatických zařízeních apod. Na první pohled neviditelné se pak objevují v oblasti topení, vzduchotechniky, kde jsou schovány miniaturní integrované křemíkové tenzometry v senzorech a snímačích tlaku a síly. Všude tam, kde je nutné přímo elektricky měřit nebo |
||
6 | monitorovat deformaci nějakého objektu pevného skupenství. Samostatnou kapitolou jsou pak tenzometrické váhové snímače (strain gauge cells), které najdete ve většině běžných vážících zařízeních. [1] |
||
7 | |||
8 | h2. Typy tenzometrů |
||
9 | |||
10 | První tenzometry byly kovové drátkové. V roce 1952 pak vznikl tenzometr fóliový. Ten se ve velkém množství využívá i dnes, kdy mu konkurují polovodičové (křemíkové) tenzometry. Ty se sice vyznačují až 60x větší citlivostí, tj. změna odporu na změně délky, ale naopak linearitou a přesností je převyšují právě fóliové. To znamená, všude kde je nutné měřit se zvýšenou přesností, se využívají fóliové tenzometry. [1] |
||
11 | |||
12 | !{width:350px}sg_tree.png! |
||
13 | _Obr. 1. Stručný přehled rozdělení tenzometrů._ |
||
14 | |||
15 | V případě odporových tenzometrů se využívá změny odporu mechanicky namáhaného vodiče délky l, průřezu S a rezistivitou ρ. Změny odporu jsou zde nejčastěji dány změnou parametru délky vodiče o Δl. Tenzometr je proto nejcitlivější na deformaci (natažení, prohnutí apod.) právě ve směru delší strany. Kovové tenzometry se dělí na drátové a fóliové. [1] |
||
16 | |||
17 | !{width:250px}sg_foil.png! |
||
18 | _Obr. 2. Rozložení kovového tenzometru [2]_ |
||
19 | |||
20 | Drátové tenzometry jsou zhotoveny z tenkého odporového drátu průměru 0,01 až 0,03 mm nejčastěji z konstantanu (60% Cu, 40% Ni), který vykazuje dobrou linearitu mezi odporovou změnou a poměrným prodloužením až do 6,5% a který má poměrně malý |
||
21 | součinitel tepelné roztažnosti. Další charakteristiky používaných materiálů viz obr.3 . |
||
22 | |||
23 | !{width:350px}sg_plot.png! |
||
24 | _Obr. 3. Závislost odporu na relativním prodloužení u vybraných materiálů [2]_ |
||
25 | |||
26 | Fóliové tenzometry jsou zhotoveny fotochemickým způsobem podobně jako plošné spoje z konstantanové anebo chromniklové fólie tloušťky 5 – 15 μm. Jejich výhodou oproti drátovým tenzometrům je snadnější výroba tvarově složitějších snímačů, lepší odvod tepla, což umožňuje zvýšené proudové zatížení tenzometrů a tím i zvýšení jejich citlivosti a menší |
||
27 | příčnou citlivost. [3] |
||
28 | |||
29 | Polovodičové tenzometry |
||
30 | |||
31 | Polovodičové tenzometry jsou založeny na piezorezistentním jevu – změně elektrického odporu v závislosti na deformaci monokrystalu křemíku nebo germania. Z monokrystalu se provede orientovaný výřez ve tvaru tenkého proužku, který se na koncích opatří vývody. Velkou výhodou polovodičových tenzometrů je jejich velká citlivost, umožňující měření i |
||
32 | velmi malých deformací, nevýhodou je však nelineární závislost poměrné změny odporu na deformaci a výrazný vliv teploty na velikost výstupního signálu. [3] |
||
33 | |||
34 | h2. Doporučená a použitá literatura |
||
35 | |||
36 | # VOJÁČEK, Antonín. Odporové tenzometry - princip, provedení, použití, historie [online]. 19.03.2017 [cit. 2018-12-27]. Dostupné z: https://automatizace.hw.cz/foliove-odporove-tenzometry-princip-provedeni-pouziti-historie.html |
||
37 | # HBM měřící technika. Snímače síly [online]. [cit. 2018-12-26]. Dostupné z: https://www.hbm.cz/produkty/snimace-sily/ |
||
38 | # MACURA, P., FOJTÍK, F. _EXPERIMENTÁLNÍ METODY V MECHANICE: 5. Přednáška – Tenzometrie_ [online] Ostrava: Vysoká škola báňská, 2013 [cit. 2018-12-27]. ISBN 978-80-248-3018-6. Dostupné z: http://projekty.fs.vsb.cz/463/edubase/VY_01_007/Experimentalni%20metody%20v%20mechanice/02%20Text%20pro%20e-learning/Experimentalni%20metody%20v |
||
39 | %20mechanice%205%20.pdf |
||
40 | # KUBÍN J., VŠETULA Š. _Zesilovač pro tenzometry_ ČVUT, FBMI 2019. 23 str. |