Kovové materiály¶

• AISI 304 (1.4301)
• AISI 304L (1.4306)
• AISI 303 (1.4305)
• AISI 321 (1.4541)
• AISI 316L (1.4404)
• AISI 316Ti (1.4571)
• AISI 309 (1.4828)
• AISI 309S (1.4833)
• AISI 310 (1.4845)
• AISI 310S
• AISI 317LN (1.4462)

Nerezavějící korozivzdorné a kyselinovzdorné oceli se rozdělují do následujících skupin:

• A1 - vhodná pro obrábění /např. soustružení/, snížená korozivzdornost kvůli vyššímu obsahu síry
• A2 - nejpoužívanější druh korozivzdorných ocelí, vhodné jak pro použití ve venkovním tak v domácím prostředí, nedoporučuje se používat v prostředí agresivnějším jako je např. plavecký bazén nebo mořská voda
• A3 - vlastnosti A2, běžně se nepoužívá, stabilizována proti mezikrystalické korozi. Běžně se nedodává.
• A4 - zvýšená odolnost proti korozi a kyselinám, používá se zejména v chem. laboratořích, v plaveckých bazénech, odolává mořské vodě…
• A5 - vlastnosti A4, stabilizována proti mezikrystalické korozi. Běžně se nedodává.
• C1, C2, C3, F1 - běžně se nepoužívají, jsou kalitelné a magnetické, nižší korozivzdornost

Základní položky spojovacího materiálu (šrouby, matice) nesou označení skupiny ocelí a pevnostní třídy. Např. nejčastěji se vyskytující označení A2-70 má následující podobu:
• písmeno A znamená austenitickou ocel
• číslice 2 znamená skupinu s chemickým složením
• číslice 70, která je za pomlčkou, udává pevnostní třídu jako 1/10 zkušebního zatížení z pevnosti v tahu /min. 700 N/mm2/

K výrobě pružných spojovacích součástí, jako např. DIN 127, 128, 471, 472, 6799 atd., se používají korozivzdorné oceli bez označení druhu. Nejpoužívanější jsou oceli dle DIN 1.4122, 1.4310.