Projekt

Obecné

Profil

Akce

Kovové materiály

Nerezavějící korozivzdorné a kyselinovzdorné oceli se rozdělují do následujících skupin:
  • A1 - vhodná pro obrábění /např. soustružení/, snížená korozivzdornost kvůli vyššímu obsahu síry
  • A2 - nejpoužívanější druh korozivzdorných ocelí, vhodné jak pro použití ve venkovním tak v domácím prostředí, nedoporučuje se používat v prostředí agresivnějším jako je např. plavecký bazén nebo mořská voda
  • A3 - vlastnosti A2, běžně se nepoužívá, stabilizována proti mezikrystalické korozi. Běžně se nedodává.
  • A4 - zvýšená odolnost proti korozi a kyselinám, používá se zejména v chem. laboratořích, v plaveckých bazénech, odolává mořské vodě…
  • A5 - vlastnosti A4, stabilizována proti mezikrystalické korozi. Běžně se nedodává.
  • C1, C2, C3, F1 - běžně se nepoužívají, jsou kalitelné a magnetické, nižší korozivzdornost

Základní položky spojovacího materiálu (šrouby, matice) nesou označení skupiny ocelí a pevnostní třídy. Např. nejčastěji se vyskytující označení A2-70 má následující podobu:
• písmeno A znamená austenitickou ocel
• číslice 2 znamená skupinu s chemickým složením
• číslice 70, která je za pomlčkou, udává pevnostní třídu jako 1/10 zkušebního zatížení z pevnosti v tahu /min. 700 N/mm2/

K výrobě pružných spojovacích součástí, jako např. DIN 127, 128, 471, 472, 6799 atd., se používají korozivzdorné oceli bez označení druhu. Nejpoužívanější jsou oceli dle DIN 1.4122, 1.4310.

Aktualizováno uživatelem Ján Hýbl před asi 1 měsíc · 2 revizí